Téměř každý pátý produkt zakoupený na internetu se vrací; míra vrácení v online maloobchodu činí 19–20 % všech objednávek a tento podíl stále roste. V segmentech módního průmyslu dosahuje toto číslo až 40 %. Elektronika, zboží pro domácnost a sportovní vybavení patří k produktům tzv. reverzní logistiky, zboží z těchto segmentů se vrací nejčastěji. Odborníci z Fincraft Capital dropshipping poznamenávají: v některých kategoriích se vrací každá třetí online objednávka.
Obvykle se vrací zboží, které nesedí velikostně, nebo objednávka neodpovídá popisu. Možnost vrátit zboží se stala pro zákazníky běžným bonusem a pro prodejce konkurenční výhodou, nebo přesněji řečeno, vynucenou položkou výdajů. Mimochodem, většina vráceného zboží končí na skládce. V lepším případě se vyprodávají jako zboží z druhé ruky (zbytky).
Přitom podíl online prodejů roste a vrácené zboží se stává součástí ekonomiky e-commerce, s níž je třeba počítat. A hlavní otázkou dnes je –
jak může podnik vydělávat nebo jak neztrácet při vracení zboží zakoupeného online? Fincraft Capital se pokusí na ni odpovědět.
Empirická realita: kolik stojí podniky vrácené zboží?Vrácené zboží je jedním z nejcitlivějších faktorů ovlivňujících marži. Ignorovat jej znamená podceňovat skutečnou ekonomiku podniku. Pro většinu internetových obchodů nejde jen o „zpáteční dopravu“. Celkově může obsluha vráceného zboží v internetovém obchodě představovat 10–15 % ročního příjmu, a to bez započítání ztrát z přecenění, odpisů a ušlé marže.
Jedná se o soubor nákladů:
- zpáteční logistika a zpracování – od 15 do 50+ dolarů za kus, v závislosti na kategorii zboží;
- zlevnění nebo odpis – ne každé zboží lze prodat jako nové;
- „zamrzlý“ obratový kapitál — vrácené zboží přichází později než prodej a zadržuje peníze v podniku;
- další náklady: příjem a kontrola zboží zpět na sklad, práce zákaznické podpory, účetnictví v systému, vrácení peněz, příprava zboží k opětovnému prodeji nebo likvidaci.
Celkové náklady na vrácení zboží: skrytá eroze maržeV online obchodování se velmi často vytváří iluze, že vrácení zboží stojí „jen pár dolarů za logistiku“. Není tomu tak. Většina činností souvisejících s vrácením zboží je „roztříštěna“ a zaznamenána v různých účetních formulářích,“ poznamenávají odborníci ze společnosti Fincraft Capital Czech Republic. Účtují se samostatně: zpětná doprava, operativní zpracování, zlevnění zboží.
V praxi je vrácení zboží komplexním finančním procesem. Nejprve společnost uhradí zpětnou dopravu nebo ji kompenzuje tržišti. Poté zboží prochází tříděním, kontrolou stavu a opětovným zabalením. Pokud je obal poškozený nebo zboží ztratilo prodejní vzhled, již není možné jej prodat za plnou cenu. Končí v outletu, na platformě pro další prodej nebo se odepisuje. To vše se děje týdny po původním prodeji, což znamená zmrazený obratový kapitál.
Bezplatné vrácení zboží v marketingu – finanční pastOdborníci ze společnosti Fincraft Capital zdůrazňují, že v dnešní unit-ekonomice je třeba bezplatné vrácení zboží zohledňovat stejně pečlivě jako marketingové slevy. Politika bezplatného vrácení zboží se stala standardem. Zákazník si zvykl na model „nakupuj bez rizika“. Z hlediska konverze to skutečně funguje: absence strachu z omylu zvyšuje ochotu k nákupu, zvyšuje průměrnou hodnotu nákupu a snižuje vstupní bariéru pro nové zákazníky.
Bezplatné vrácení zboží však není jen služba. Jedná se o přerozdělení rizik z kupujícího na prodávajícího. Když zákazník ví, že může zboží vrátit bez následků, začne nakupovat více variant, než kolik si ve skutečnosti plánuje nechat. V módním segmentu je běžná praxe objednání několika velikostí s následným vrácením větší části objednávky. Z pohledu zákazníka je to racionální. Z pohledu podnikání to znamená dvojnásobnou logistiku a dvojnásobné provozní náklady.